Zneužívá reklama ženy?
7. 9. 2005
Jan Bumba [BBC] -
Podle čeho se pozná dobrá reklama? Kvalitní grafika, nápad, vtip, to všechno se jistě počítá. To jediné, na čem skutečně záleží, je, zda funguje - zda si ji lidé pamatují a spojí si ji s výrobkem, který si mají koupit. Reklamy chtějí šokovat, některé značky si na kontroverzních námětech budují pověst. Jiní zadavatelé naopak trvají na tématech osvědčených a mezi vůbec nejosvědčenější a nejčastěji používaná patří ženské tělo v různých stupních odhalení.
V pondělí se na Staroměstské radnici v Praze konala vernisáž černobílých fotografií, které podle organizátorů dokumentují urážlivé využívání ženského těla.
Na zítra se chystá také konference s názvem Co máme na očích - vizuální útok v ulicích Prahy, která se bude zabývat vlivy reklamy se sexuální tematikou na společnost.
Obtížné vymezení
Alena Králíková, ředitelka organizace Gender Studies, jedna z organizátorek výstavy i konference, přiznává, že je obtížné definovat, co je urážlivé a co nikoli: "Záleží do značné míry na osobním pohledu. U reklam jde pochopitelně i o to, v jakém je tělo použito spojení."
I v případě výstavy a konference jde podle Králíkové spíše o zahájení diskuse než o snahu přesně vymezit, co je urážlivé. "Mně vadí jakákoli reklama, kde je tělo použito jinak než v souvislosti s tématem. V momentě, kdy je ženské tělo použito v reklamě na oblečení, prádlo, kosmetiku, tak to samozřejmě vůbec není problém," říká Alena Králíková.
Pravidla existují
Prezident Asociace reklamních agentur a marketingové komunikace Pavel Brabec je přesvědčen, že v České republice je dostatečně definováno, co je v reklamě povoleno, a co nikoli: "Limity jsou dány, ale někdo je prostě nerespektuje a někdo se prostě splete. Limity jsou dány především etickým kodexem, nad kterým stojí ještě zákon o reklamě."
Podle Brabce je používání odhaleného ženského těla v reklamě legitimní: "Česká republika se vyznačuje poměrně velkou mírou tolerance vůči sexuálním atributům a motivům. To, co je možné zde, by zcela jistě nebylo možné třeba v Turecku."
Tělo bez hlavy
Alena Králíková si myslí, že jedním z nejurážlivějších způsobů užívání ženského těla v reklamě je zobrazování jen části těla: "To znamená třeba torzo bez hlavy. Tomu se říká objektivizace ženského těla. Není za ním člověk, je to jen tělo, které je podle mého názoru zneužito."
Podle Aleny Králíkové je zneužívání nahoty jedním z nejvážnějších problémů současné reklamy a je potřeba, aby se nad jejím používáním reklamní tvůrci přinejmenším zamýšleli.
Poznámka Econnnectu:
Konference Co máme na očích (In Our Faces) se koná zítra - ve čtvrtek 8.9. od 9:00 v prostorách Staroměstské radnice, kde je také umístěna stejnojmenná výstava. Zaměří se na hodnocení negativního vlivu reklamy se zřetelně sexuální tématikou (SEA) na veřejných místech. První české fórum sledující užití SEA na veřejných místech bude podle organizátorů zkoumat důsledky SEA na společnost jako celek, včetně vlivu na zdraví, osobní image, vztah sexuality a osobní spokojenosti, rodinný život, rozvoj dětí, turistiku, vztahy mezi pohlavími, lidská práva, kvalitu života, strach a izolaci; bude také nabízet konkrétní řešení problému.
Konferenci pořádá Český helsinský výbor ve spolupráci s Gender Studies, o.p.s.
Více informací najdete na stránce www.inourfaces.cz.
Jan Bumba
Tvůj alibismus ti vůbec nepomůže, Oto. II - 3. 10. 2006 - taken from rap.cz
Je paradoxní, že ty nejjednodušší věci lidem připadají nejméně uvěřitelné. Když si někdo řeší osobní prohry, je to Klempíř. Ve snaze nepřijmout realitu a fakta takové, jaké jsou, hledá „nepřátele“. Hledá je všude jinde, jen ne tam, kde jsou – nejblíž sobě.
Bubáci „jsou“ bývalí kolegové, podřízení (co tak nadřízený plující občas na stejné lodi?), zhrzené milenky, závistlivci, prostě všichni možní i nemožní, protože se zdráhá přijmout fakt, že za tím sice opravdu stojí žena – ale bohužel jej a jen jeho vlastní. Je už starý a bojí se,že by z té bubliny, kterou si načechrává vyprchaly ty jeho vylhané bublinky a uviděl by pouze to, co skutečně je – totiž louži. Takové věci se Colinům stávají a měli by se s tím smířit.
Protože máte vžité stereotypy chování, jako třeba ten, že schopnost sebeprosazení se vylučuje se slušností, skromností a pokorou (možná máte Klempíře jako jediný „vzor“, ale to je vaše chyba a omezenost. Kdo pamatuje Carolyn Lillipally, jež jediná v celé mnou známé historii MTV moderovala opravdu výtečně a dodnes ji považuji za vzor slušného, skromného, pokorného a přitom neponižujícího a nepodbízivého sebeprosazení ví, o čem mluvím. Byla hezká, inteligentní a po dramaturgické změně MTV na VYHOŇSITV se spolu s dalšími moderátory někam vytratila. Ale neudržela se tam ani ta růžově/blond odbarvená žoviální, se všemi metalisty si tykající a nejspíš všemi těmi metláky i ojížděná superkočka z Headbangers Ball, jejíž jméno mi ovšem nemělo proč utkvít v paměti) a asi příliš málo zkušeností, nejste schopni pochopit, že něco takového skutečně možné je. Totiž že jeho žena opravdu bizarním způsobem chtěla dosáhnout, aby se Ota začal víc utíkat k ní. Možná též chtěla tímto způsobem dosáhnout, aby se Ota konečně opět mohl projevit jako textař a vráti se na pódia, po kterých se mu tak stýská. Že ženy jsou ochotny pro své muže udělat opravdu cokoliv, dokazují i mnohem horší příběhy. Když je ale tak snaživá a iniciativní i za Otu, ať mu najde nějakou jinou kapelu, pro kterou by textoval a zpíval s ní v mezičasech desek Jaru. Protože to by nebylo tak zákeřné jako to, co dělá za zády všech. Pan kapelník nedělá žádnou chybu, když s otázkou Co to má znamenat, volá nejdřív ke Klempířům.
Než se rozčilovat nad vyhrožováním (opravdovým?) , chtělo by to napočítat do kolik je třeba, chtělo by to jiný přístup i otázky.
Z OGT totiž vyvstávají i hodně zásadní otázky, ale jste příliš zaslepení svou rozhořčeností, než abyste je postřehli. Bylo by zajímavější a plodnější se ptát, kdo a proč poskytl OGT adresu s plánkem domu a půdorysem (!!!) holobytu, byť k ničemu nepotřebnou. Kdo má největší prospěch z toho, že Klempíř má o čem psát, že Jaři vydají desku. Proč, když jde do tuhýho, snaží se Klempíř zamluvit to jinou otázkou? Proč zrovna kapelníkova adresa, ne dechařů nebo rytmiky, kteří o další existenci Jaru až tak nerozhodují?
To jsou věci,které by vás měli zajímat. Jenomže to raději nikdo vědět nechce, proto se na to nikdo neptá a nepřipadá jim ani divná Klempířova snaha to najednou zahladit s prohlašováním, že jde o neplodnou a k ničemu nevedoucí diskusi. Možná by totiž k něčemu dovedla – ale jemu by to prozrazení a odhalení z pochopitelných osobních důvodů vadilo. Není podstatné, kdo a proč to nahazuje, ale kdo a proč to píše.
ODPOVĚDĚT
|
|
