Zabili mi kamaráda

17. 1. 2006 - Jarmila Johnová

Každý večer chodím kolem pomníčku v místě, kde auto srazilo chodce při přechodu Italské ulice v Praze do parku. Je to každodenní připomínka, co se může nejohroženějším účastníkům silničního provozu snadno přihodit. K pomníčkům, které lemují silnice a které se příliš nelíbí Technické správě komunikací, přibude další. Téměř pod okny městského úřadu Prahy 7 srazilo 6. ledna auto Jan Bouchala, 30ti letého cyklistu, mého kamaráda a spolupracovníka, předsedu sdružení Oživení, neúnavného propagátora cyklistiky, bezpečných cest pro děti a města bez automobilové agresivity. Nelze na něj zapomenout ani ho nahradit v žádné z jeho rolí - jako občana, přítele, partnera či otce sotva tříletého Kubíka.

Takhle podobně znějí všechny nekrology, jenže já se odmítám s jeho smrtí smířit a udělat za ní tečku. Jedinou možností, jak to provést, je v jeho práci pokračovat, tedy usilovat o to, aby se podobné tragédie neopakovaly. Není totiž pravda, že smrt chodce nebo cyklisty na silnici je nutná daň za nezbytnou a jinak užitečnou motorizaci společnosti. Nejde o žádnou ránu nevyzpytatelného osudu, které nelze zabránit. Provoz na silnicích ve městě lze uspořádat tak, aby v ní dobře koexistovali motoristé, cyklisté i chodci. Není žádný rozumný důvod, proč by se měl provoz řídit nejsilnějšími z nich - motoristy. I když si to všichni neuvědomujeme, silniční provoz netvoří jen auta, ale jeho přirozenou součástí jsou také chodci a cyklisté.

Cesty ve městě nemusejí být nebezpečné a jsou známy způsoby, jak to zařídit: například předřazovacími pruhy pro cyklisty na křižovatkách, nejrůznějšími prvky dopravního zklidnění. Pro všechny nejbezpečnější způsob, jak se po městě pohybovat, je zpomalit. V 30 až 40 km rychlosti nikoho nezabijete. Některá města v Evropě to již začínají chápat, říkají si Slow Cities. Kéž se k nim přidají i česká města.

Viník... - 14. 4. 2008 - Me To je právě ten problém. Ve většině médií se píše, že auto srazilo cyklistu a on na to umřel. To je smutné hned ve dvou rovinách: 1) Umřel mladý člověk 2) Média lžou - výsledky vyšetřování ovoří jednoznačně - nedání přednosti jízdy ze strany cyklisty. A mj. majitel auta má docela problém protože: 1) je popotahován médii jakožto zlý vrah ubohých cyklistů 2) škodu na autě si uhradí sám, ačkoliv byl viníkem nehody někdo jiný. Je pravda, že hodně lidí jezdí v autech jako prasátka. Setkávám se s tím deno denně a není to jenom problém cyklistů, ale i mtorkářů a automobilistů samotných. Na druhou stranu i cyklisti by si měli vytáhnout hlavu z kapsy u trenek a začít dodržovat základní postupy přežití, ať již dané zákonem, nemo alespoň používáním toho nádoru, který má každý člověk na krku, zvláště pak bych upozornil na: - povinné osvětlení - zákaz paralelní jízdy cyklistů - velmi časté nedávání přednosti při odbočování doprava, mnohdy bez jakéhokoli zájmu, zda nejede auto - jízdu po chodníku - jízdu po přechodě - dodržování světelných znamení (ne podle toho, že nevidí auto) - vhdnost prostředí a oblečení pro jízdu (když je někdo debil a vyjede v mlze v bílém sexy trikotu, přičemž v rámci úspory má akorát vzadu blikačku se 3 polovypálenýma diodama, tak ať se nediví, že o někdo povozí na kapotě...) Ono místo snahy někoho omezovat a uměle snižovat by možná nebylo od věci tlačit lidi k toleranci a dodržování pravidel... ODPOVĚDĚT