Andrej Babiš se svými lidmi je už jen krůček od velkého návratu do čela tuzemské vlády. Jak bude jeho nová koalice s SPD a Motoristy fungovat a co chystá pro budoucnost Česka? Zveme vás na živé natáčení politického podcastu Deníku N Vrtěti psem, kterým vás provede trio autorů: politický analytik Jan Tvrdoň a reportéři Markéta Boubínová a Prokop Vodrážka.

Další debata z cyklu Cirkus Evropa se tentokrát zaměřuje na otázku, v jaké kondici jsou česká demokracie a politická kultura po nedávných volbách do Poslanecké sněmovny. Vzniká Babišovo Česko? Jsou ohroženy principy liberální demokracie? Přežijí veřejnoprávní média? Jak se změní česká zahraniční politika? Kam směřuje Česká republika v kontextu komplexní krize Západu a tváří v tvář globálním hrozbám? Debatní cyklus Cirkus Evropa připravuje Collegium Europaeum ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla k aktuálním problémům Západu, Evropy a Česka v širších kontextech a perspektivách. Diskutují politoložka Anna Shavit, novinář Alexandr Mitrofanov a reportér Marek Wollner. Moderuje historik a filosof Petr Hlaváček, hlavní editor deníku FORUM 24. 

Vyhlášení výsledků osmnáctého ročníku studentské esejistické soutěže Knihovny Václava Havla za přítomnosti studentů i poroty. Téma letošního ročníku znělo: Vločky, nebo kameny? Jsme opravdu (tak) křehká generace? Eseje Václava Havla jako Moc bezmocných či Slovo o slovu se staly klasickými texty české literatury a patří k nemnoha skutečně světově proslulým výtvorům české kultury. I proto je zapotřebí dále pěstovat žánr eseje v českém jazyce – ne ve smyslu napodobování esejů Václava Havla, ale ve smyslu havlovské odvahy pojmenovávat nepříjemné problémy a hledat jejich nekonvenční řešení.

Dne 14. prosince 1995 podepsali v Paříži prezidenti Srbska, Chorvatska a Bosny tzv. Daytonskou mírovou dohodu. Skončila tak nejstrašnější válka v Evropě od roku 1945, která si v třímilionové zemi vyžádala 100 000 obětí. Jak se něco takového mohlo v Evropě po pádu železné opony stát? Mohla Evropa reagovat rychleji? Došlo by k míru bez Američanů? A jak se o ukončení bojů na Balkáně snažil Václav Havel? Hosty šéfredaktora Aktuálně.cz a odborníka na Balkán Matyáše Zrna budou Michael Žantovský, bývalý poradce Václava Havla a velvyslanec v USA, a Filip Tesaře z Katedry kulturní a sociální antropologie Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, který v Bosně za války pobýval.

Různým formám politicky motivovaného stíhání čelí v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích v současnosti více než deset tisíc lidí. Najdeme mezi nimi muže i ženy různého věku – včetně nezletilých – a zástupce nejrůznějších profesí, od politiků a novinářů až po umělce nebo ženy v domácnosti. Přijďte jim v čase vánočním ukázat, že na ně svobodný svět nezapomněl, a napište jim od srdce něco svátečního a popřejte do nového roku. Na začátku akce Alexandra Skorvid představí osudy vězňů i s pravidly psaní dopisů do ruských věznic. Druhá část akce bude věnována samotnému psaní – vše potřebné bude na místě k dispozici. Zajištěn bude také překlad dopisů do ruštiny a jejich odeslání přímo do ruských trestaneckých kolonií.  

Na počátku osmdesátých let vznikl na Velkopřevorském náměstí v Praze pomník Johna Lennona, u něhož se ve výroční den jeho smrti 8. prosince scházeli jeho fanoušci. Původně malá, spontánní setkání přerostla pod vlivem policejních zásahů v protirežimní vystoupení. O výročních setkáních, jejichž organizaci převzalo v roce 1988 na pokyn ministerstva vnitra ÚV SSM, jednalo také předsednictvo ÚV KSČ. Na semináři bude věnována pozornost také polistopadové tradici a proměnám tohoto místa paměti, které postupně získalo výrazně komerční podobu. Lennonova zeď byla opakovaně z různých důvodů přemalována a využita pro různé projekty. Stala se také vzorem pro podobná místa v jiných městech a státech.

Slavnostní zahájení mezinárodního programu FestivAL100, věnovaného odkazu Arnošta Lustiga, otevře kulatý stůl s předními literárními vědci – Tomášem Kubíčkem, Michalem Bauerem, spisovatelkou Ladislavou Chateau a spisovatelem Karlem Hvížďalou. Diskuse se zaměří na přínos Lustigova díla české i světové literatuře a filmu, jeho humanistické poselství a trvalou aktuálnost jeho odkazu.

Co se to děje se Spojenými státy? Posouvá se Amerika pod druhou vládou Donalda Trumpa stále více k diktatuře? Kdo nyní nejsilněji brání 250 let starou demokracii a kdo naopak nad ní už zlomil hůl? Hosté: Jakub Lepš z University New York in Prague a Kryštof Kozák, amerikanista z Institut mezinárodních studií FSV UK. Debatu moderuje Dominika Perlínová z týdeníku Respekt.

„Proč slova proroků zní jako halucinace k našemu sluchu? A v noc naší bázně, v houštinách lesních, jiskří se stejně fosforné oči i hvězdy? Nemocni příliš tušíme nemoc v extatickém proměnění tváří, v zářící bledosti svatých i v slovech příliš hýřících světlem. A k naší smrti nemocí stala se pravda,“ píše nadčasově Otokar Březina. Může být špičkový vědec zároveň morálně velmi pochybnou bytostí a děláme vědu skutečně ve společenském vakuu, mimo veškeré ideologie, jak si rádi představujeme?

První vydání knihy rolníka Jana Boštíka (1903–1981) Mladočovské Jericho pojednává o průběhu kolektivizace v jeho rodné obci Mladočov. Ke spolupráci na tomto díle přizval pražského výtvarníka Jakuba Grece, který každý výtisk doprovodil originálními kresbami vytvořenými netradiční tušovou technikou. Rolníkův spis, pojatý jako komplexní umělecké dílo, vydal Jiří Lammel ve spolupráci s Regionálním muzeem v Litomyšli. Večer věnovaný mladočovskému příběhu, v jehož průběhu bude promítnut krátký dokument Evy Lammelové, proběhne za účasti historika Martina Boštíka, vnuka a znalce autorova díla, historika Václava Rumla, autora ilustrací Jakuba Grece a grafika a vydavatele Jiřího Lammela. Ukázky z díla zazní v podání herce Jana Vlasáka. Slovem nás provede Petr Gojda.   

Stát Izrael bývá líčen jako ostrov demokracie a výspa západní civilizace na neklidném Blízkém východě. Po teroristických útocích palestinského Hamásu a během války v Gaze se Izrael a blízkovýchodní region znovu ukázaly jako ohnisko střetávání různých civilizací, imperiálních aspirací a geopolitických obratů. Situace se rychle mění a některé problémy akcelerují. Nelze je pochopit bez historického kontextu, globální perspektivy a znalosti událostí z posledního desetiletí i současnosti. I proto vznikla kniha Izrael. Židovský stát v rozpadajícím se světě, již vydalo Fórum pro média, kulturu a civilizaci ve spolupráci s deníkem FORUM 24 a která se stala impulsem k této debatě. Diskutují Libor Dvořák, Jan Fingerland a Robert Schuster. Moderuje historik a filosof Petr Hlaváček.

The Embassy of the Kingdom of the Netherlands and the Václav Havel Library are pleased to invite you to the fifth Havel–Cleveringa Lecture, delivered this year by Dr. Joris Larik, Associate Professor of Comparative, EU, and International Law at Leiden University and Director of Education at Leiden University College The Hague. A specialist in EU external relations and global governance, Dr. Larik has served since 2022 on the Committee on European Integration of the Dutch Advisory Council on International Affairs.

Prague’s English-language newspapers and magazines are long gone, and the city now hosts fewer international correspondents than in the past. But with the advent of AI and more centralised newsrooms reshaping journalism, what does English media in the city look like today – and what lies ahead? These questions and more will be answered by Daisy Sindelar, former vice president and editor-in-chief of Radio Free Europe/Radio Liberty and co-founder of the Weight of the World podcast; Jan Lopatka, Reuters chief correspondent for the Czech Republic and Slovakia; and Rob Cameron, the BBC’s Prague correspondent. In Conversation With… is a series of talks in English at the Václav Havel Library hosted by Ian Willoughby of Radio Prague International.

Václava Havla si v den 14. výročí jeho odchodu z tohoto světa připomeneme s humorem a nadsázkou – jednou z jeho nejúspěšnějších divadelních her. 
Co je vlastně štěstí? Bedřich Vaněk se ocitá na návštěvě u svých přátel Michala a Věry. Ti mu teatrálně předvádějí svůj „dokonalý“ život, který se však postupně mění v prázdnou pózu a přetvářku. Havel s ironií odhaluje konformitu, rezignaci a ztrátu vnitřní svobody v letech husákovské „temnoty“.  
Jednoaktová satirická hra Václava Havla z roku 1975 ze série „vaňkovek“, v nichž je spisovatel a disident Vaněk konfrontován s absurdní realitou normalizační společnosti.