Před 130 lety se narodil výjimečný humanista, spisovatel a zachránce dětí – Přemysl Pitter. V pražském Žižkově založil ve 30. letech Milíčův dům, kde jako dítě trávila čas i budoucí první dáma Olga Havlová. Za války navzdory přísným zákazům pomáhal pronásledovaným Židům a po roce 1945 pečoval o osiřelé a vyčerpané děti bez ohledu na jejich původ. Po nástupu komunistického režimu byl nucen odejít do exilu, přesto zůstal symbolem odvahy a soucitu. Kdo přesně byl Přemysl Pitter, jaké byly duchovní zdroje jeho šlechetného chování a jakým způsobem je jeho neobyčejný životní příběh důležitý právě pro dnešní dobu? Na besedě o jeho odkazu vystoupí spisovatel Pavel Kosatík, autor knihy Sám proti zlu. Život Přemysla Pittra, a historička Magdaléna Faltusová z Archivu Přemysla Pittra a Olgy Fierzové. Moderuje Martin Churavý. 

Knihu Karla Hvížďaly pokřtí filozofka Tereza Matějčková, právník Petr Pithart, filozof Miroslav Petříček, soudce Jiří Přibáň a herec Jiří Lábus, který přečte ukázky. Besedou provede komentátor Petr Fischer. 

Knihovna Václava Havla srdečně zve na večer věnovaný prof. Dr. JUDr. Karlu Eliášovi, přednímu českému právníkovi, civilistovi a hlavnímu tvůrci nového občanského zákoníku, který letos oslavil sedmdesáté narozeniny. Profesor Eliáš je osobnost, jejíž právní filozofie staví na přednosti soukromého práva před veřejným, na ochraně soukromých subjektivních práv jednotlivce a na minimalistických zásazích státní moci do soukromé sféry. Tyto zásady chápe jako základ svobodné občanské společnosti a živého demokratického řádu. Večer připomene jeho mimořádný přínos právní vědě i české společnosti a nabídne reflexi, jak mohou jeho myšlenky inspirovat dnešní právní i občanský život. Diskuse proběhne za účasti profesora Karla Eliáše a profesorky Kateřiny Ronovské, ústavní soudkyně a místopředsedkyně Ústavního soudu ČR. Večerem provede Tomáš Němeček.

Jak mohou kulturní instituce využívat nové technologie a jaké trendy budou určovat jejich budoucnost? Debata se zaměří na dopady umělé inteligence, digitalizaci muzejnictví i na to, jak moderní technologie pomáhají chránit kulturní dědictví. Diskutovat budou Štěpán Laichter (Laichterův dům), Lukáš Pilka (Cabinet of Wonders) a Tomáš Foltýn (Národní knihovna). Moderuje Alexandra Bízková z Fondu Pro Arte.

Jak bojovat proti cenzuře v represivních režimech? Mimo jiné samizdatem, vydáváním knih, časopisů, letáků, svépomocí a často i v primitivních podmínkách a v trvalém riziku. O zkušenostech s výrobou a distribucí samizdatových tiskovin v socialistickém Československu budou v rozhovoru s Jáchym Topolem hovořit Jiří Gruntorád a František Stárek. Večer zahájí spisovatel Petr Placák. 

Zhanna Nemtsova emerged as a prominent voice advocating for human rights and the rule of law in Russia following the assassination of her father Boris Nemtsov, a politician and opposition leader, in Moscow in 2015. The activist and one-time journalist is cofounder of the Nemtsov Foundation and co-runs the MA programme in Russian Studies at Charles University in Prague. Nemtsova will discuss such issues as the current situation in her home country, the outlook for the future, perceptions of the war on Ukraine among the Russian opposition today, and her own exile. In Conversation With… is a series of talks in English helmed by Ian Willoughby, a journalist with Radio Prague International. 

Je „americký sen“ stále živou součástí americké reality, nebo už patří spíš do minulosti? A co vlastně tento pojem znamená v době, kdy Spojené státy čelí hlubokým společenským rozdílům a politickým otřesům? Zahraniční novinářka Deníku N Jana Ciglerová, autorka Amerických deníků, bude se svými hosty a kolegy Barborou Chaloupkovou, Jiřím Sobotou a Liborem Stejskalem diskutovat, zda se původní myšlenka amerického snu dá v dnešních Spojených státech ještě naplnit, jak se mění vnímání amerického snu z českého pohledu a co si pod americkým snem představují sami Američané.

Analýza politického zla, zejména totalitarismu, a neúnavná obhajoba svobody učinila z německé Židovky Hannah Arendtové (1906–1975) přední myslitelku 20. století. Její dílo nás dodnes inspiruje k přemítání o otázkách moci, morálky a odpovědnosti v moderním světě. Zatímco většina zásadních prací Arendtové česky už vyšla, na její biografii jsme si museli počkat až do letošního roku. Je jí osmisetstránkový opus Hannah Arendtová. Z lásky k světu z pera Elisabeth Youngové-Bruehlové, někdejší studentky a posléze i přítelkyně politické filozofky. K padesátému výročí úmrtí Hannah Arendtové ji v překladu Davida Sanetrníka vydalo nakladatelství Malvern.  Beseda nabídne dialog nad biografií a současně odkazem výjimečné ženy.  

Desátý ročník konference, věnované fenoménu (nejen) undergroundu, se bude zabývat opomíjeným tématem, rolí žen v prostředí disentu. Spočívala role žen „pouze“ v tom, že se staraly o domácnost, pomáhaly rozšiřovat samizdatovou literaturu, případně zastoupily své uvězněné muže? Na základě archivního výzkumu a publikovaných studií víme, že výše uvedený obraz je příliš zjednodušující, zkreslený. Ano, ženy plnily nezastupitelnou roli v rodinném životě, ale stejně tak se velkou měrou podílely na disidentské činnosti. Byly aktivními v chartovní politice, stejně jako ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Ženy se staly duší Baráků, ostrovů svobody normalizačního Československa. Vedly disidentské byty, v nichž probíhaly rozličné aktivity od kultury po ryzí politiku. Ženy v disentu vytvářely vlastní, osobité umění. Psaly básně, malovaly obrazy, provozovaly hudbu. Nejen o tom budou na konferenci v Knihovně hovořit historičky, historici, pamětnice a pamětníci. 

Srdečně zveme na 27. Velký knižní čtvrtek, na němž představíme to nejzajímavější z podzimní nabídky českých knižních nakladatelství. Mezi vybranými tituly najdete i takové, které překračují hranice současného mainstreamu a odráží pestrost současné literární scény. Pozvání na setkání přijali autorky a autoři Marie Doležalová, Danka Štoflová, Kateřina Kadlecová a Pavel Pafko, Petr Šabata a Magda Vašáryová, Josef Formánek a dánská spisovatelka Janne Teller. Knižní novinky dále představí autorky a autoři prostřednictvím svých zdravic, redaktoři a další hosté. Pořadem provede Ivana Veselková.

Diskuse redaktorů týdeníku Respekt a jejich hostů. Více podrobností a téma se dozvíte před konáním akce na www.vaclavhavel.cz        

Ztráty a nálezy střední Evropy

Slavnostní uvedení knihy Jana Hábla

After a century of building a secular state and recent hopes for EU membership, Turkey, our ally, has embarked on a path of harsh repression against political opposition and civil society. Unless it is hit by an earthquake, or we are heading for its beaches, we take virtually zero interest in Turkey. Ready to convince us that this is a mistake, and that it is important to monitor the country and keep it as close to Europe as possible, especially in today's turbulent world, will be Zuzana Kutišová, a PhD student in the Department of Middle Eastern Studies at Charles University in Prague, and remotely, Prof. Burak Bilgehan Özpek, a political scientist at TOBB University of Economics and Technology and a respected expert on Turkish politics and foreign policy and Veysel Ok, a lawyer for many journalists in Turkey and Co-Director of the Media and Law Studies Association.

V den, kdy si v Rusku tradičně připomínají oběti politických represí, představíme české vydání knihy Sny paměti disidentky Larisy Bogoraz, účastnice protestu proti invazi do Československa v srpnu 1968. Výbor z její pozůstalosti uspořádal Jevgenij Zacharov, a kromě nedokončených fragmentů pamětí do něj zahrnul i další texty psané k různým příležitostem. Kniha přibližuje dětství a rodinné kořeny, mládí prožité v Charkově i střet se sovětskou mocí. Během večera vystoupí Alexandr Daniel, syn Larisy Bogoraz, a překladatelka Michaela Stoilova. Tlumočení zajistí Edita Jiráková. Moderuje Jáchym Topol.