Těšíme se na setkání s vámi u stánku Knihovny Václava Havla plného knih, plakátů a dalších nezbytností z naší produkce na tradičním festivalu malých nakladatelů Tabook v ulicích jihočeského Tábora. 

Edvard Beneš – druhý československý prezident, spolutvůrce samostatného státu, ale také osobnost, jejíž rozhodnutí dodnes vyvolávají živé diskuse. Byl Beneš brilantním tvůrcem zahraniční politiky, nebo spíše mužem, který nedokázal čelit tvrdé realitě své doby? Jak hodnotit jeho rozhodnutí v klíčových okamžicích našich dějin: v září 1938 a v únoru 1948? Nebo jeho zahraniční orientaci na „Západ“ a pak Moskvu? Jednalo se o selhání, nevyhnutelné kroky, nebo promyšlené politické kalkuly? Beseda nabídne otevřený dialog historiků o Benešově odkazu, který je i po desetiletích předmětem sporů a emocí. 

Demokracie čelí vážným výzvám: vzestupu populismu a extremismu, rostoucí moci oligarchů a nadnárodních korporací, agresivním nedemokratickým režimům, turbulentnímu vývoji v oblasti informačních a komunikačních technologií atd. Tato situace nás nutí klást si nepříjemné otázky. Je demokracie v současné podobě životaschopná a udržitelná? Nemohou být svoboda a demokracie ohroženy právě těmi mechanismy, na nichž jsou založeny? Debatní večer nabídne prostor pro neotřelé myšlenky, které se pohybují mimo hlavní ideologické proudy. Budeme společně uvažovat o současném stavu demokracie a její budoucnosti. Debata se koná při příležitosti uvedení nové knihy filosofa Václava Němce Kacířské eseje o budoucnosti svobody a demokracie (Academia 2025), která se z hlubších filosofických a historických hledisek kriticky zamýšlí nad situací demokracie a svobody v současném světě a snaží se zhodnotit jejich budoucí vyhlídky.

Bezprostředně po invazi Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 vyslovila Akademie věd České republiky solidaritu napadené zemi a zahájila program přímé podpory ukrajinských vědců nazvaný „Researchers at Risk Fellowship“. Krátce na to získalo v ústavech AV ČR tuto podporu přes padesát ukrajinských badatelů z různých oborů. Ihned se zapojili do českých i evropských výzkumných projektů, případně rozvíjeli bádání zahájená doma. Kromě toho si nově osvojili některé postupy a znalosti z české vědy. Ve Slovanském ústavu AV ČR souběžně vznikla iniciativa pořádat pravidelná setkání ukrajinských vědců, doprovázená přednáškami z oborů humanitních věd. Tato aktivita vyústila do vydání kolektivní monografie Ukrajinská věda žije!, jež obsahuje literárněvědné i jazykovědné studie o uměleckých překladech, filmovém umění nebo o ukrajinské emigraci. 

Psychoterapeutka, spisovatelka a dcera Lenky Reinerové představí v Knihovně Václava Havla svůj nový román. Příběh o rodinných traumatech a potlačených vzpomínkách se odehrává mezi Londýnem a Prahou během pádu komunistického režimu. Román sleduje příběh Agáty, která vyrostla v Praze s přesvědčením, že všichni její příbuzní zahynuli za války. Po dvaceti letech v emigraci ovšem zjistí, že někdo přežil... Agátino odhodlání nalézt ztracené příbuzné se rychle mění z nadšení v posedlost. Čtení a besedu uvádí Joachim Dvořák z nakladatelství Labyrint. 

Tchajwanská společnost se dnes často popisuje jako mozaika: barevná, složená z nesčetných částí, které si zachovávají vlastní tvar, ale přitom dohromady vytvářejí soudržný obraz. Tato pestrost však není jen přirozeným důsledkem historického vývoje a migračních vln. Je to také, a možná především, vědomé rozhodnutí. Po pádu autoritářského režimu stála tchajwanská společnost v 90. letech 20. století před otázkou, kterou si kladou mnohé země na křižovatce: Kdo vlastně jsme? Odpověď nebyla jednoduchá a dodnes zůstává otevřená. V 90. letech se však začal rýsovat jeden možný směr. Tchaj-wan se rozhodl uznat svou vnitřní různost. Přiznal, že je souhrnem hlasů, pamětí, náboženství a zvyků, které se nedají sjednotit pod jednu státní ideologii.

Česká republika čelí historicky nejnižší porodnosti. Je tento trend důsledkem ekonomických podmínek, nedostatku dostupných míst ve školkách a školách, obtížné situace na trhu bydlení — nebo svědčí o hlubších změnách ve společnosti, hodnotách a životních prioritách? Debatu Deníku N bude moderovat Eva Mošpanová.

Český překlad publikace přední ukrajinské umělecké historičky a kurátorky Alisy Ložkiny přináší přehled vývoje ukrajinského výtvarného umění od konce 19. století přes sovětskou éru až po postsovětské období a začátek války s Ruskem v únoru 2022. Kniha je důležitým milníkem v historiografii umění Ukrajiny, neboť se dekolonizuje od ruského pohledu. Představuje tamní svébytnou kulturu a nazírá ji v celoevropském kontextu. Křtu a diskuze se zúčastní český slavista a překladatel Tomáš Glanc, pro publikaci sestavil úvod, umělkyně a pedagožka ukrajinského původ Alice Nikitinová a historička umění Milena Bartlová zabývající se metodologií dějin umění.

Právní stát čelí v Evropě i mimo ni různým formám ohrožení – od eroze institucí po zpochybňování jeho hodnot v domácím politickém diskurzu. Kdo jsou jeho „nepřátelé“ a jaké strategie lze zvolit k jeho obraně? Jakou roli hraje Evropská unie a jak se její politika promítá do národních debat? Tyto otázky budou předmětem diskuse, která zároveň představí výsledky výzkumného projektu Lipské univerzity zaměřeného na narativy o právním státu ve střední a východní Evropě. Debatují bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, ústavní právnička Jana Reschová, politolog Jan Němec a novinář David Klimeš. Moderuje Viktor Daněk, Institut pro evropskou politiku Europeum.

Příběh mediální společnosti Mizzima a nezávislých médií v Myanmaru 

Projekce, kterou sestavila Ida Fárová a kterou komentuje Gabina Fárová, mapuje život a tvorbu Libora Fáry od čtyřicátých let až do jeho smrti v roce 1988. Projekci zakončí fotografie Bohdana Holomíčka z legendární oslavy padesátin Libora Fáry v atelieru na Vinohradech, kde se sešla pestrá společnost a večer inspiroval Josefa Topola, když psal hru Sbohem Sokrate. O charismatickém a také až neuvěřitelně pracovitém tvůrci a jeho vlivu na současnou uměleckou generaci promluví grafičky Josefína Karlíková a Zuzana Lednická a grafik Robert V. Novák. Debatu moderuje Jáchym Topol.  

Co rozhodne volby? Co čekat od posledních dní před volbami? Jaká byla kampaň? Předvolební díl podcastu s Erikem Taberym, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou. Podrobnosti se dozvíte před konáním akce na www.vaclavhavel.cz

Zveme na projekci dokumentárního filmu o novinářské práci Ivany Svobodové z Týdeníku Respekt a následnou diskuzi věnovanou dezinformacím a fake news. Hovořit budeme o principu jejich fungování v předvolebních kampaních, o využití emocí a strachu a také o cestě Daniela Sterzika alias Vidláka z dezinformační scény až do aktivní politiky. Vystoupí investigativní novinářka Ivana Svobodová, mluvčí Českých elfů a publicista Bohumil Kartous a psycholog a analytik STEMu Nikola Hořejš. Debatu moderuje Jana Klímová z Českého rozhlasu.

Kdo neselhává, nežije. Úvahy o jedné absurdní výzvě 

Intimní dokument o vzniku největšího občanského hnutí od roku 1989 sleduje zakladatele Milionu chvilek od prvních výzev až po chvíle pochybností a ztráty iluzí. Co dnes znamená odpovědnost, odvaha a víra v pravdu a lásku? Po projekci následuje debata s režisérkou Amálií Kovářovou, zakladatelem hnutí Mikulášem Minářem a psychoterapeutkou a mluvčí Charty 77 Věrou Roubalovou Kostlánovou. Diskuzi moderuje novinář František Trojan. Večer o tom, jak Havlovy ideály rezonují v současnosti – i mezi mladými, kteří vyrůstali už ve svobodě.

Z digitálního prostoru se stala džungle svého druhu. Život v ní je úplně jiný, než s čím měla lidská společnost doposud zkušenost. V digitální džungli přehlcené informacemi se daří určitému typu predátorů, kteří mají perfektní podmínky pro lov kořisti: mají její stopu (data) a umí kořist výborně lovit (algoritmy). Jak v tomto prostředí žít, a ne přežívat? Jak se na to připravit? A jak se mohou připravit generace, které se do tohoto světa už narodily? V debatě vystoupí Bohumil Kartous, vysokoškolský pedagog a publicista, a neurovědec a profesor psychiatrie Jiří Horáček. Diskuzí provede Ester Geislerová, herečka, umělkyně a kurátorka projektu Terapie sdílením.