Diskusní fórum Rostislava Prokopjuka o minulosti, současnosti i budoucnosti Ukrajiny. V debatě vystoupí Kateřina Krejčová a David Smoljak.

Setkání s čínským spisovatelem, hudebníkem a disidentem, mj. signatářem Charty 2008, který byl za své názory vězněn a mučen. Jeho knihy, zrcadlící čínskou společnost s úspěchem vycházejí po celém světě, v Číně jsou ale zakázány. Kniha rozhovorů Bůh je rudý zachycuje příběhy křesťanů v diktatuře a je svědectvím o krutém pronásledování, solidaritě, víře a odvaze. Uvádíme také české vydání autorových LP a CD Krveprolití a Skladba pro bambusovou flétna pro Liou Siao pa. Vystoupí: Liao I-wu, Vladimír Lábus Drápal, Ivo Hucl, Tomáš Etzler a Magdaléna Deiml. Moderuje Jáchym Topol, tlumočí Olga Lomová.

„My jsme podepisovali různé petice, ale Charta byla obrovský předěl. Komunisté se toho tenkrát zalekli,“ vyprávěla Květoslava Princová, jedna z tehdejších signatářek Charty 77. Spolu s manželem Janem se v roce 1976 rozhodli vystěhovat z Prahy na venkov. Od počátku věděli, že nebudou chtít bydlet sami, ale že jejich dům v Rychnově u Děčína se stane otevřeným útočištěm pro všechny potřebné. Jenže vládnoucí komunistický režim vyvinul nebývalé úsilí, aby jim to překazil. Rodina Princových i přes nekonečnou úřední a policejní šikanu dokázala deset let udržovat několik severočeských undergroundových „baráků“ jako oázy svobodného života v nesvobodné zemi. Jak to tenkrát rodina s malými dětmi zvládala a nakolik jsou východiska tehdejších disidentů aktuální i v dnešní době? O tom všem bude s paní Květoslavou Princovou besedovat Michal Šmíd.

Autorské čtení tvůrců nominovaných v některé ze sedmi kategorií výročních knižních cen Magnesia Litera. Hosté: Daniel Hradecký (Pale Fire Capital Litera za poezii), Kateřina Illnerová (JABLOTRON Litera za knihu pro děti a mládež), Dora Kaprálová (Luxor Litera za prózu) a Radek Wollmann (DILIA Litera za debut roku). Uvádí Pavel Mandys z pořádajícího občanského sdružení Litera.   

Knihovna Václava Havla a Fakulta architektury ČVUT se rozhodly připomenout neopakovatelnou dobu architektonických změn a návrat kultury na Pražský hrad za prezidenta Václava Havla. K cyklu diskusí jsme pozvali osobnosti, které se v různé míře na změnách podílely a mohou je i odborně komentovat. Hosty večera budou historička umění, pedagožka a kurátorka Ivona Raimanová, sochařka a výtvarnice Magdalena Jetelová a divadelní dramaturg a scénárista Petr Oslzlý. Moderuje Lenka Lindaurová.

Novinář, spisovatel, scenárista a mnohaletý DJ Rádia 1 Ondřej Štindl, dobře ví, jaké to je, když člověku skoro celý život hraje v hlavě nějaká píseň. Během večera se s pomocí ukázek hudby, textů a filmů pokusí předvést, jak zkušenost celoživotního posluchače ovlivnila jeho psaní a možná i vidění světa.   

Tento večer se s Tomášem Sedláčkem budeme hlouběji zamýšlet nad slavným citátem Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, který se stal mottem sametové revoluce. Co to vlastně znamená? Jaký je jeho hlubší význam? Do jaké míry spolu pravda a láska souvisejí a do jaké míry mohou být teoretickým nebo praktickým životním či společenským vodítkem? Je to smysluplné, nebo kýč? A co znamená, že se z dvojsloví pravda a láska stala nadávka? 

Webinář pro knihovníky představí činnost Knihovny Václava Havla, její digitální archiv i vzdělávací materiály využitelné v kampani Čteme Havla i v běžné praxi knihoven. Účastníci se seznámí s literárním odkazem Václava Havla a získají tipy, jak jeho dílo přiblížit čtenářům.

Diskuse redaktorů týdeníku Respekt a jejich hostů. Debatu moderuje Markéta Plíhalová. Více podrobností se dozvíte před konáním akce na www.vaclavhavel.cz

Dvoudenní kulturní maraton s Knihovnou Václava Havla. Workshopy, besedy, film… 

At Hebrew University in 1990 Havel made the bold claim that, “I sometimes feel I'm the only one who really understands Kafka.” What did he mean by this, and why does it tell us so much about the dynamics of leadership and power? Professor Leah Tomkins, author of the ground-breaking book, Franz Kafka and the Truths of Leadership (2024) will join VHL Director Tomáš Sedláček on stage for a discussion about absurdity, the economics of attention, and the role of power in leadership. Tomkins argues that Kafka anticipated our contemporary collective attention crisis, with ethics hinging not on good versus evil, but rather on who is really paying attention. Havel too found himself in the seat of political power struggling with its ambiguous and delusive diversions. As leaders struggle with their own shrinking attention-spans, as well as with how to direct their supporters’ attention in an increasingly polarised world, there are surprisingly practical ideas and tactics one can take from Kafka’s work, which resonated so strongly with Havel.

Autorské čtení tvůrců nominovaných v některé ze sedmi kategorií výročních knižních cen Magnesia Litera. Hosté: Petr Borkovec (JABLOTRON Litera za knihu pro děti a mládež), Iva Jakimiv (Pale Fire Capital Litera za poezii), Klára Kubíčková a Jana Srncová (ČRo Plus Litera za publicistiku), Marie Škrdlíková (DILIA Litera za debut roku). Uvádí Pavel Mandys z pořádajícího občanského sdružení Litera.   

„Svět, ve kterém žijeme, život každého z nás a všechno, na čem nám v tomto životě nejvíc záleží – štěstí, zdraví, láska, děti, přátelství – nic z toho nemáme v rukou, nic z toho si nemůžeme ani koupit, ani zasloužit, ani vydělat. Všechno je dar.“ To Jan Sokol často připomínal. A vděčnost za tento dar provázená důvěrou a nadějí stály v základech jeho bohatého a naplněného života. Filosof, učitel, překladatel, matematik a programátor, zlatník i akademik, disident i politik, ministr a kandidát na prezidenta – to vše byl Jan Sokol, jedna z nejvýraznějších tváří našeho polistopadového života. 18. dubna 2026 by se dožil devadesáti let. Přijďte si připomenout život i myšlenky Jana Sokola spolu s jeho blízkými, přáteli i spolupracovníky. Pozvání do debaty přijali Vojtěch Sedláček, Tomáš Halík, Marie Pětová a také Václav Sokol, bratr Jana Sokola.

Dnešní generace Z je pro mnoho lidí neuchopitelná. Často se o ní hovoří jako o sněhových vločkách: jsou příliš křehcí a snadno se sesypou. Je to skutečně pravda? Pokud ano, co za tím je? Proč tak strmě rostou počty sebevražd a sebepoškozování? A jak mladým lidem porozumět a pomoci? 
Pokud vás toto téma zajímá a chcete se dozvědět více o aktuálních datech i možných řešeních, přijďte na další z debat Aktuálně z Knihovny.

Jak se vyznat v dnešní Americe a v Donaldu Trumpovi? Kdo tahá za nitky uvnitř Bílého domu? A co nabízejí opoziční demokraté? Přijďte se podívat na živé natáčení podcastu Amerika, bejby s Barborou Chaloupkovou, Jiřím Sobotou a Filipem Zajíčkem.

Před čtyřiceti lety došlo k jedné z největších technologických katastrof v dějinách lidstva. Havárie v Černobylu zasáhla do osudů milionů lidí, změnila přístup k jaderné energetice a zanechala stopy, jež jsou patrné dodnes. Jak ovlivnila svět, a zejména život v Československu? Hosté: Petr Blažek, Peter Jašek a Radomyr Mokryk. Večerem provede historik Michal Macháček.

Voda samá voda: Mýty a realita, homeopatie a placebo

Vyjednávání není jen záležitostí politiky nebo diplomacie. Vyjednáváme každý den – ať už chceme, nebo ne. Je to dovednost, která pomáhá vést dialog, porozumět odlišným postojům a dosahovat dohody, a bez které se tak neobejde žádná občanská společnost.

Blanka Šoulavá nabídne úvod do vyjednávání, v němž představí základní principy a pojmy a ukáže, co při vyjednávání skutečně pomáhá a jaké mýty si s ním často spojujeme. Workshop se zaměří na to, jak přemýšlet o vlastních cílech, jak lépe porozumět druhé straně a proč se vyplatí nepodcenit přípravu. Součástí workshopu budou praktická cvičení, takže si účastníci a účastnice budou moci vyjednávání přímo na místě vyzkoušet.

Blanka Šoulavá působí jako Digital Policy Lead v organizaci Česko.Digital a vede kurzy vyjednávání v organizaci Vyjednáváme. Vystudovala Harvard Kennedy School, kde v minulosti působila jako kouč na vyjednávací klinice a asistentka kurzů vyjednávání a řešení konfliktů.

K účasti na workshopu je nutná registrace: https://forms.cloud.microsoft/e/L8mnP4LZ7z

Kompas, série debat, která nevnímá Václava Havla jako nedotknutelný symbol, ale jeho zkušenost nabízí jako inspiraci pro dnešní svět. Čím je myšlení Václava Havla stále tak inspirativní? Jaké nám Václav Havel může dnes klást otázky? Před co všechno nás staví? Jaká nabízí východiska? Kompas je série debat, která nehledá modlu Václava Havla, ale živý odkaz. Respekt patří k základním tématům a hodnotám díla Václava Havla, přestože jej autor často neformuluje přímo. Respekt chápe jako nezbytný předpoklad fungující demokracie i jako hluboce osobní morální postoj. Myslí tím jak úctu jednoho člověka k druhému, respekt k jinakosti, k mravním hodnotám, k přírodě i k řádu světa. V Havlově pojetí nejde o pouhou toleranci, ale o odpovědný vztah k transcendentnu, které člověka přesahuje a dává lidskému jednání smysl. Filosof Daniel Kroupa si k dubnovému dialogu na téma respekt pozval filosofku Alici Koubovou.

Slavnostní uvedení životopisu Josefa Guttmanna  

Životní cestu českého novináře a politika Josefa Guttmanna (1902–1956) výrazným způsobem spoluurčovaly především jeho politické názory a původ. Coby výrazný a vlivný levicový intelektuál byl několik let v hledáčku prvorepublikové policie. V roce 1933, kdy prokázal odvahu kriticky vystoupit proti moskevské politice vůči aktuálnímu nebezpečí nástupu fašismu v Německu – a neomluvitelně tak porušit stranickou disciplínu –, si vysloužil nenávist svých komunistických soudruhů. Po vypuknutí druhé světové války se mu podařilo před zcela jistým transportem do koncentračního tábora uprchnout z Československa a po dvou letech putování požádat o azyl v USA. Stejně jako dříve v Československu si i zde nepřestával chránit svou identitu, a tak úvahy a analýzy o mezinárodní politice, Evropě a SSSR opět otiskoval pod pseudonymy. Jen Jana Buchara a Václava Kováře vyměnil za Václava Buška, Petera Mayera, Josepha Gordona. A právě jako Joseph Gordon byl v New Yorku pochován... 

Večer s autorem knihy Janem Žůrkem a historikem Pavlem Siostrzonkem moderuje Michael Rozsypal. 

„Nelze sloužit všem najednou a zároveň všechny podvádět! Nelze ze všech stran jen brát a na žádnou nic nedávat! Člověk prostě někam patřit musí!” Ústav, kde každé slovo může být pastí a každé rozhodnutí osudovou chybou. Ústav, kde rozpoznat skutečnost se stává téměř nemožným. A vně ústavu čtyři židle, světla, klavír, tři páry očí a studenti. Studenti odhalující mechanismy manipulace, absurditu totalitního systému a křehkost lidského charakteru. Vracíme se zpátky? Jsme v roce 1985, nebo 2025?